Stavba nulového domu

Rubriky:

Reklama
Stavba nulového domu

Zkrácená verze níže uvedeného:
Dům 13x7,7 m, 2 patra, pozemek 1000m2, severní svah
Celkový objem budovy 750m3
Celková podlahová plocha 200m2
Tepelná ztráta domu (te = - 12°C (Plzeň), ti = 20°C): 2,9 kW
Tepelná ztráta domu (te = - 12°C (Plzeň), ti = 25°C): 3,36 kW
Tepelná ztráta bez zpětného získávání tepla: 4,8 kW
Měrný tepelný tok pro režim vytápění: 90,7 W/K
Poměr zasklení k vnitřní podlahové ploše: 26%
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy: 18 kWh/(m2.a)
Měrná neobnovitelná primární energie E,pN,A: 93 kWh/(m2.a)
Spotřeba elektřiny ze sítě (vytápění, ohřev TV): 5 319 kWh za rok
Násobnost výměny při dP=50Pa: 0,5 1/h (reálně bude nižší, ztráta bude přepočítána)
Sezónní účinnost rekuperace tepla: 77%

Parametry oken:
Součinitel prostupu tepla rámem Uf = 0,77
Součinitel prostupu tepla zasklením Ug = 0,50

Obvodová stěna
Vápenopískovcové zdivo 175mm
Isover/EPS grey 300mm

Podlaha
Isover/EPS grey 280mm
Beton 5mm
s teplovodním topením a centrálním vysáváním v podlaze

Střecha
EPS 550mm

Technologie:
Nilan Compact + elektrokotel
-s připraveným a položeným zemním kolektorem v zahradě (země-voda), 90m x 4 okruhy
-rozvod vzduchu vedený stropem pro obě podlaží
-podlahové teplovodní topení do všech místností
-nestandardní řešení napojení digestoře s přímým odtahem (omezený výkon jednotky)
Krb Hoxter Haka 67/51h, výkon 8Kw, 18% výkonu do interiéru, zbytek obestavba nebo mimo dům
Sach – centrální vysávání, s hadicí instalovanou v potrubí, 1 zásuvka na patro
Loxone – chytré ovládání domácnosti v kombinaci s prvky, které nyní Loxone nevyrábí
FV systém, střecha+fasáda v barvě domu 10Kw (nepočítaný do výpočtu ztráty domu)
Plánovaná baterie o kapacitě 10kWh, zatím bez dodavatele
Jablotron – zabezpečovací systém propojený s Hikvision kamerovým systémem
Dvojté rozvody vody, dešťová/šedá voda a její využití

Spíše vychytávky, než technologie:
Smyčka s oběhovým čerpadlem na okamžité získání teplé vody
Odvzdušnění kanalizace – bez průstupu obálkou domu
Odsávání pachů z WC přes tlačítko, ventilátor nejde přes filtr, ale rovnou mimo dům rekuperací
Sprchová zástěna navržena roletovým systémem na místo fixního nepraktického skla
Bezrámová okna s dvojitými parapety pro odvod vlhkosti od oken
Realizace akvaponického skleníku s celoročním provozem s využitím slunečních paprsků


---------------------------------------------------------------------
,,Nulový 2NP. dům, (DE passive standard) s čelním západním a částečně jižním prosklením, krbem a max. zast. plochou 100m2 moderního stylu v podobě jednoduchého tvaru – kvádru/krychle, s  FV panely a baterií pro akumulaci energie, čističkou vody a technologií na řízení energií a vytápění s důrazem na min. investice a čas věnovaný údržbě po dobu životnosti.,, Takové je zadání, kterém máme ve sdíleném dokumentu dodnes.

Příběh začal před někdy 3 lety a kdybych věděl, jak složité bude dům postavit asi by nikdy tento článek.
Rád bych nasdílel své zkušenosti pro všechny, co se rozhodují nebo plánují stavět víc než jen pasivní dům, nadšence technologií, technické odborníky, kritiky i buřiče. Myslím si, že řádky níže (snad) pomohou někoho odradit nebo naopak namotivovat přistupovat ke stavbě jinak a vyhnout se problémům a otázkám, které budou předmětem vášnivých diskusí dlouhých večerů. Ale teď už zpět k našemu příběhu, který vlastně teprve začíná…
Před 3 lety koupen za rozumné peníze pozemek v Plzni. Důvod tehdejší koupě byl čistě spontánní, nikoliv pro účely stavění. Pozemek nebyl a asi nikdy nebude pro vysněný soběstačný dům ideální – jedná se o zahradu v severním svahu (10 % sklon) se stíněním na jižní i západní straně. Takže z pohledu solárních zisků a oken na jih fakt to nejhorší, co můžete koupit.
Po zhruba roce a řešení bytové situace jsem nakonec se skřípěním zubů pořídil časosběrnou kameru na měření stínu, resp. trackování slunečních paprsků na pozemku po celý rok. Jen sehnat rozumnou kameru na baterie, co nebude nutné měnit co týden byl oříšek. Nakonec koupena Brinno TLC 200 Pro. Výdrž přes 30 dní, snímkování po 1h od 6:00-22h. Po roce analýzy jsme byli schopni zjistit přesnou roční dobu svitu/stínu na konkrétní místa na pozemku a výsledek nebyl vůbec špatný. Na základě časosběrných videí a skutečnosti, že tam vlastně není pořád jenom stín, ale i trochu slunce a tepla jsme nakonec začali uvažovat o stavbě.
Přesné umístnění domu na pozemku a vlastně i následný tvar vycházel účelně z výsledků kamery. Bylo zvoleno místo s nejdelším dopadem západního slunce na dům a prosklení výhradně na západ. Jih je stíněný panelovým domem bez možnosti změny…
Původně jsem chtěl celý dům prosklený směr jih, sever bez oken a splnit všechny podmínky pro nejméně ztrátový dům. Pozemek to neumožňoval, navíc omezenost zastavěné plochy 100m2 vás také trochu omezí a tak byl půdorys trochu odlišný od původních plánů. Půdorys vznikal tak, že jsme si dali dohromady seznam místností a věcí, které v nich chceme a co od nich očekáváme a následně jsme se je snažili napasovat do 100m2 a 2 pater. Byly to dlouhé večery – viz příklad ložnice:
-výhled z ložnice do zahrady
-postel určitě né proti oknu
-zvýšená postel s úložným prostorem
-místnost bez televize
-přímý nebo blízký vstup do koupelny
-propojení se šatnou
-nejstudenější místnost domu
-šatna min. 2x2m skříní na osobu, tzn. 8m délky 😊

No abych to zkrátil, tohle byl výsledek. Prosklená strana je západní.

https://postimg.cc/gallery/juvhyvk0/

Na kreslení půdorysů si samozřejmě můžete najmout již architekta, ale podle mě pokud máte nějakou představu, nakreslíte to vždy lépe než někdo jiný, kdo tam nebude bydlet. Osobně nám vymýšlené, kreslení a odsouhlasení si půdorysů zabralo 50-100h. Do toho počítám návštěvu 2 vzorových domů, abychom získali představu o velikostech a umístění. V našem případě to byly 2 domy na Nepomucké v Plzni. K architektovi se ještě vrátím…
Zda dřevostavbu nebo zdivo bylo za nás hned jasné. Dřevo milujeme, spíme často v přírodě a máme k ní vztah, ale dům ze dřeva určitě. Zeď je zeď která nehoří, nemusím řešit breberky, silné stěny nebo kvalitu izolace v přivezeném sendviči, ale to je jen náš názor. Navíc podle prvních cenových nabídek vycházela dřevostavba dráž než klasické zdivo…
Od začátku jsme chtěli velmi pasivní, ideálně soběstačný dům bez přípojek a v tomto duchu jsme k tomu i přistupovali. Na konzultaci jsme si ještě před finálním odsouhlasením podoby a počtu oken v celém době, stejně jako výpočtu energetických ztrát najali p. Šváb z Envic v Plzni, který určitě pomohl s dilema mezi celoprosklenou představou směr západ (když už nemáme ten jih) a reálnou přidanou hodnotou prosklení (vyjma toho, že se nám velké prosklené plochy líbily). Nabídl nám výpočet i optimalizaci, konzultaci k materiálu a další velmi cenné rady, které nám dali finální představu o podobě domu. Jen přijmout některá fakta bylo hodně těžké, stejně jako pochopit, že dům z celkovou ztrátou do 1kW není na našem pozemku, velikosti a tvaru domu, možné postavit…
Abych už mluvil konkrétněji tady je výsledek a pár technických údajů:

Tepelná ztráta domu (te = - 12°C (Plzeň), ti = 20°C): 2,9 kW
Tepelná ztráta domu (te = - 12°C (Plzeň), ti = 25°C): 3,36 kW
Tepelná ztráta bez zpětného získávání tepla: 4,8 kW
Měrný tepelný tok pro režim vytápění: 90,7 W/K
Poměr zasklení k vnitřní podlahové ploše: 26%
Měrná potřeba tepla na vytápění budovy: 18 kWh/(m2.a)
Měrná neobnovitelná primární energie E,pN,A: 93 kWh/(m2.a)
Spotřeba elektřiny ze sítě (vytápění, ohřev TV): 5 319 kWh za rok
Násobnost výměny při dP=50Pa: 0,5 1/h (reálně bude nižší, ztráta bude přepočítána)

A vizualizace domu:
https://postimg.cc/gallery/vberze4g/

Z tohoto domu jsem čerpal inspiraci:
https://i.postimg.cc/L8C900jP/35955.jpg

Vše vychází z následujícího, kterému předbíhala řada nekončících konzultací, telefonátu, rad, hodin na internetu a hledání:
Elektrické vs teplovodní podlahové topení:
Tohle bylo nekonečné téma po dobu několika měsíců, než jsme vůbec začali hledat projektanta. Mraky návštěv, telefonátů, osobních schůzek, výstav, čtení atd. Každý měl jiný názor, jiné zkušenosti a jiné preference. Psát výhody a nevýhody zde nemá smysl, každý je vidí někde jinde. Abych to ale zkrátil, rozhodnutím, proč teplovodní podlahové vytápění zvolit byla možnost napojení jiný zdroj energie. Zní to jako blbost, ale elektrické vytápění si v budoucnu na krb, vrt, nebo zemní kolektor prostě nenapojíte. :).
V případě výpadku el. energie jste navíc bez tepla… vzhledem k plánovanému krbu a velké zahradě nebylo co řešit, byť se najde mraky odpůrců i důvodů, že je to blbost. U většiny firem, co byly pro položení rohoží byl hlavním argumentem nižší cena a rychlejší výdělek, resp. rychlejší instalace. Argument volby vody do domu se ztrátou 2-3kw neobstál z výše uvedeného důvodu (tep. standard 25 stupňů) a porovnání nákladů u podobných domů, kde celkové náklady na el. byly kolem 20-25tis./rok.
Pokud chcete mít do budoucna možnost připojit jiný zdroj ohřevu vody než elektřinou, zvolte vodu. Pokud tuto možnost nemáte kvůli malé zahradě, prostoru na akumulačku nebo nemožnosti připojit třeba střešní kolektor nebo krb, volte elektřinu. My jsme tuto možnost vypustili, byť souhlasím s tím, že je jednodušší i levnější v pořízení.

Krb v nulovém/pasivním domě
Krb je něco bez čeho jsme si řekli, že nebudeme stavět. Praskající dřevo, jeho vůně nebo i nahřívání si těla přímo u krbu je něco, bez čeho nechceme bydlet. Krb chceme používat pouze příležitostně 1-2 měsíčně, například o víkendu nebo při návštěvě. Zvažovali jsme i teplovodní výměník u krbu a napojení na akumulačku 1000-2000l, ale kvůli četnosti použití pouze jako vedlejší zdroj, nutné údržbě – čištění komor u teplovodního výměníku, riziku výpadu el. energie pro oběhové čerpadlo, které musí v případě výměníku být a běhat při každém zatopení a také nutnosti dalšího prostoru na akumulačku, jsme myšlenku vypustili. Navíc bychom se při ohřevu akumulačky, po dobu několik hodin, v domě asi upekli :).
Krb byl tedy v našem případě blbost, navíc do domu se ztrátou do 3kw, dvojnásobná. Přesto jsme jej chtěli a nabídka vyjma výrobce BEF, který sice nabízí krby pro pasivní domy, dokonce i s potvrzením, že projdou blower door testem, velmi omezená. BEF vypadal parametrově super, ale při první návštěvě jsme pochopili, že přední sklo o velikosti 30x20cm a možnosti vkládat polínka 25-30cm opravdu nechceme. Chceme si oheň užít a né vkládat třísky. Je pravda, že moc jiných výrobců s podobnými parametry není a hlavně velikost je opodstatněná – čím větší sklo, tím větší výkon do prostoru. Krb na místo kamínek s větším oknem a nízkým výkonem na dnešním trhu prostě neexistuje o přes možnost některých výrobců instalovat 3 sklo ke krbu! Zvažovali jsme Spartherm, Schmid až jsme se dostali nakonec k českému výrobci Hoxter, který nám nabídl přesně to co jsme potřebovali – moderní design, okamžitý servis a hlavně řešení, které snad bude pro náš dům fungovat. Více níže. Vybrán byl:
Hoxter HAKA 67/51h
s výkonem 8kW
sklem 67x51cm
spotřeba 2,4kg dřeva
výkon sklem do prostoru při jednoduchém/dvojtém zasklení: 35/18%

http://www.hoxter.eu/files/ke-stazeni/te…

Při výpočtu jsme počítali s výkonem 1,2-1,5kw sklem, 3kw výkon je akumulační schopnost obestavby a zbytek jde kouřovodem ven. Aby nedocházelo k přehřívání interiéru po naplnění absorpční kapacity obestavby po určité době, bude krb napojen na rekuperaci s přímým ohřevem vody a příhřevem přiváděného vzduchu. Bližší podrobnosti přiložím. Jednalo se o další žhavé téma, které tak zůstane do doby finální realizace :).
Abych se dozvěděl o tepelných ztrátách a výhodách/nevýhodách komínu v domě nebo mimo něj, znamenalo to desítku telefonátů a emailů. Odpověď jsem našel nejen v české kotlině, ale také v UK a Švédsku. Nechat si spočítat ztráty komínu v době jeho neužívání bylo fakt peklo. Zvítězilo venkovní řešení na fasádu s přímým vyústěním skrz zeď a komínem přichyceným přes plastové kotvy, kvůli tepelným mostům, po fasádě.
Krb se bude samostatně foukat blower-door testem a to jak před obestavbou, tak po ní.

Jaký výrobce oken, plast nebo hliník, HS portál u pasivního domu
Další šíleně časově náročné téma je výběr oken. Nepřehlednost nebo dokonce nedostupnost některých parametrů je zabijákem, a proto jsme byli nuceni rozeslat poptávku na známější výrobce – Well okna, Oknotherm, Dafe plast, Vekra, AR okna (Schuco), Okna.eu (Heroal) a Internorm. Určitě mezi nimi byl i někdo další, ale stačí si projít seznam pasivních domů nebo hodnoty blower door testů a hned Vám jich pád odpadne. Dřevěná okna jsme kvůli vzhledu k našemu domu odmítli, navíc bychom na ně asi neměli, a bál jsem se údržby. I přes nejlepší parametry jsme tady zvažovali jiné varianty. Rozdíl cen ve 2019 byl od 190-720 tisíc za zakrytí totožných výplní! V případě tlaku na cenu bych zvolil plastové provedení, rozdíly mezi výrobci určitě jsou, násobně větší pak v technickém poradenství a enormní v provedení instalace. Na vlastní doporučení a zkušenosti stavitele s předchozími domy, kdy si zákazník vždy ,,vymyslel,, vlastního dodavatele (známý, cena, sleva), jsme pár dalších dodavatelů vyselektovali a z plastových oken zůstal i náš favorit, kterého máme odzkoušeného z vlastní zkušenosti a tím byl, pro někoho dražší,, Internorm. Z hliníku pak Okna.EU a AR Okna.
Okno o velikosti 4x2,6m nezvládne každý, stejně jako každý nevyrábí HS portál, a proto mnoho možná skvělých dodavatelů ,,vypadlo,, díky nemožnosti dodat 2 okna. Míchat více výrobců oken na jedné stavbě jsme na doporučení odmítli. U Dafe Plastu, oproti průměru, byl zájem o stavbu a hledání možných řešení. Skvělá byla i cena. U dalších výrobců chyběla technická znalost, konzultace, zájem. Jen poptávka, nabídka bez konzultace a nic…pokud jste náhodou zašli na showroom bez ohlášení, nebyla na místě osoba, co by tomu rozuměla do hloubky.. Nerozumím také odlišnosti 2 totožných nabídek u jednoho z favoritů, kdy nabídka AR Okna z Plzně a Prahy byla rozdílná o 20%! (přesto nejdražší ze všech), kdy z Prahy byla nabídka na dodávku a montáž oken levnější. Vstřícnost pražského showroomu to navíc zabila a rázem už nebylo co řešit. Vše je o lidech a samozřejmě i ceně. O prohlídce showroomu Okna.eu na Pankráci bych mohl dlouze vyprávět. Návštěva určitě stojí za cestu do Prahy, tohle v Plzni a jiných městech bohužel chybí, stejně jako sdílení zkušeností, které tady rozhodně nechybí. K oknům a rozhodnutí se ještě dostanu níže, ať to tady nevypadá jako reklama. Závěr snad, je-li omezený rozpočet šel bych do levnějšího plastu, chcete-li kvalitní plastová okna pak Internorm a pokud máte více peněz nebo chcete nestandardní velikost oken, které ani z nejlepšího plastu nevyrobíte (např. okno 6x3m bez dělení, přechod mezi interiérem a zahradou bez přechodů, volte kvalitní hliník).

Zajímavostí je, že vše, co je výše popsáno proběhlo ještě dříve než jsme vybrali projektanta domu :). Měli jsme už poměrně jasnou představu, co chceme (až na řešení kuchyně a propojení s obývákem), navštívili jsme keramiky, Sika a dodavatele dveří, a tak už jsme hledali jen někoho kdo poradí, doladí a vyřeší technické věci nutné pro projekt a jeho nakreslení. A jak jsme se spletli.
Chyba č. 1 – vyberte si DOBRÉHO projektanta. Né jen levného, né jen známého. Dobrého. A jak ho poznáte? Reference, reference, reference…ušetříte si tím stovky hodin vysílení, tisíce peněz, hádky a pokud nejste sami, tak i rozvod/rozchod. Samozřejmě, že jsme si tím prošli a pokud bychom mohli něco vrátit, byl by to právě tento moment.
Projekt podle kterého se mělo stavět (projektové dokumentace v rozsahu DSP nikoliv DPS - prováděčka), je podle mého názoru nedostatečný a byť je určen pro získání stavebního povolení, nelze podle něj stavět. Příkladem bylo nepřesné umístění rozvodů rekuperace, stupaček, eliminace tepelných mostů u takového domu, odvětrání kanalizace, vyřešení stupaček obecně, atd. Nebyla vyřešená tmavá barva fasády, kterou nelze na polystyren použít, pochozí terasa, okolí domu, příjezdovka, atd. Vyjma mnohého to prostě nebyl projektant se znalostí pasivních staveb. Pokud si chcete ušetřit nervy, najděte si dobrého projektanta podle referencí od jiných, ideálně koncových uživatelů.
Více o projektové dokumentaci zde:
https://www.projekce-imc.cz/zajimavosti/…
V průběhu plánování domu jsme se všichni málem povraždili :), ale na druhou stranu, při hledání pomoci od uživatelů a dodavatelů, jsme dostali doporučení na stavitele, kterého teď máme. Při hledání východiska ze zapeklité situace, kdy jsem měl pocit, že umět v CADu, tak si to nakreslím sám a lépe, jsme kontaktovali Porsenna, Passive haus Institut v DE, pasivnidomy.cz a toto forum, tzb.info.
Porsenna doporučená právě zmíněným webem pasivnidomy.cz nám pootevřela oči ohledně materiálů, vytápění a předala pár cenných rad (nabídka pasivního domu na klíč byla nad naše možnosti), institut společně se skvělými technickými řešeními, prezentovanými na webu pasivnidomy.cz nám pomohl rozklíčovat řešení zamezení tepelných mostů (na českých webech i nadále chybí jak řešit sání ke krbu, instalaci hromosvodu, okapu nebo různých kotev u pasivních domů) a zde konzultace a ověřování si správnosti myšlenkových toků nebo potvrzení si, že člověk vymýšlí blbosti. Díky!

Oslovení architekti, kteří by nám pomohli v průběhu projektu konzultačně, případně po získání stavebního povolení realizačně s určitými prvky, prováděcí dokumentací nebo ve spolupráci s někým, kdo nám pomůže s interiéry, nás všichni do jednoho poslali někam. Ideálně by nejraději každý začal, pro nás již dávno hotovou, studií za 50tis, následně navázal na projektovou dokumentaci pro získání stavebního povolení a jeho získání cca 300tis a navrhl interiéry za 150tis. Vše bez dalších nákladů na stavební dozor, návštěvy, hlídání dílčích profesí atd. V průměru se nabídky pohybovali kolem 500tis za papíry a k tomu si níže připočítejte cca 50-100tis za návrh zahrady, což je údajně samozřejmost :)
Chyba č. 2. Chcete-li, aby Vám stavbu někdo vymyslel, navrhl umístění domu na pozemku, vzhled domu, místnosti a funkční uspořádání, vezměte si, pokud jste časově vytíženi, architekta. Částky výše jsou na první pohled šílené a představa ročního platu jen na dokumentaci je k breku, ale pokud si spočítám doposud nekonečných 600h svého času, spočítejte si při své hodinové mzdě, zda to není lepší volba. Místo toho můžete sportovat, pracovat, užívat si. V podstatě 4 měsíce v kuse :)

Abych to zkrátil, zde jsou po desítkách bezesných nocích, stovkám hodin intenzivní práce po nocích i víkendech s 6ti měsíčním hledáním, telefonováním, vymýšlením, atd. parametry domu:

https://postimg.cc/JHshyJHN
https://i.postimg.cc/TYKTScY5/2np.jpg

Chyba č. 3 Chcete-li si ušetřit čas a nervy, kupte si hotovou stavbu nebo si nechte dům postavit na klíč. Ano, argumentem může být vyšší cena za kompletní stavbu, ale pokud jste časově vytíženi, nemáte technický vhled, kontakty a známé z různých profesí kolem sebe, pak je to rada nad zlato. Věřte mi. Raději se zadlužit o 1 meloun více, než procházet peklem…
Abych to uvedl, oslovili jsme 5 firem, které nám byli doporučeny a zároveň u nich bylo patrné, že už za sebou nějaký ten pasivní dům mají za sebou. Porsenna s 6,5M byla první nabídkou, podobné tomu s cenou 6500-700CZK/M3 bez DPH, následovali. Spočítat si to můžete sami. Někdo počítá i základovou desku, Ekonomické Stavby, s nejvyšší nabídkou, asi i vzduch pod ní. Další sprchou bylo mimo jiné čekat od 6měsíců do 1roku do zahájení stavby. Situaci tak na přelomu 2018/2019 byla a je kritická.
Tyto částky i časová prodleva nás trochu vystrašili, a nakonec jsme zvolili cestu o dílo na jednotlivé dílčí části, kdy jen doufáme, že se na podobné částky nedostaneme.
Volba stavitele na hrubou stavbu byla zatím tou nejlepší volbou, která sebou ale nese nemalé nároky na čas, koordinaci a hlídání termínů nebo doplnění chybějících informací, které v našem projektu prostě nejsou. Příkladem je:
-počet chrániček do domu
-chybně vyvedená a nakreslená kanalizace
-opomenuté vyvedení a příprava pro zemní kolektor před betonováním základovky
-svahovitost terénu a jeho úprava (podle čeho, budou vjezdová vrata šikmá nebo bude výškový rozdíl 70cm dorovnáván)
-špatná kvalita vody z vrtu – čištění/nový vrt), pozemek nemá jiný zdroj vody
-chybějící izolace před pokládkou schodů
-doposud nevyřešené odvzdušnění kanalizace
-z čeho bude do budoucna příjezdová cesta
atd.

Vyčerpání těla, při všech těch aktivitách kolem stavby, jednoznačně říká, že vzít si roční dovolenou na stavbu domu, je téměř nevyhnutelné, jinak to dopadne špatně. Chuť a těšení se na dům trochu utichá. Při představě ještě po kolaudaci řešit zahradu, příjezdovku, plot nebo dokonce vybavení domu, je jasné harakiri.

Domluvili jsme se proto na sjednání designera, zahradníka a stavebního koordinátora, který nám s realizací, při našem vytížení pomůže.

Výše uvedené sdílím primárně pro ty, co se rozhodují, zda stavět, co, za jaké peníze a jaké použít technologie. Vše je pouze osobní názor. Troufnu si ale říct, že mnoho zmíněných věcí v české republice nikdo nikdy neřešil a získaných informací si cením nad zlato. Je ale hloupé si to nechat pro sebe a nechat ostatní hledat nebo zkoušet. Výsledky měření, podrobnosti o stavbě budu postupně přidávat, stejně jako nabízím budoucí návštěvu a výsledky ze získaných měření.

EDIT1: Téměř jsem zapomněl nasdílet zařízení na snížení spotřeby vody při splachování. Bohužel jsme jej objevili pozdě, kdy už by bylo zapojení náročnější. Přesto systém EVAC - vacuum toilets dokáže splachovat se spotřebou 1,2l, jejich WC záchody nejsou vůbec drahé, rozvody po domě téměř třetinové a celkový koncept nás velmi nadchl. Trochu nevýhodou může být vysoká cena čerpadla (lze řešit i levněji) a také systém podtlakového splachování, který nemusí každému vyhovovat. Jelikož jej znám z hotelů, koncepčně bych si jej obratem hned pořídil. Ta spotřeba je neuvěřitelná...

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Nejnovější příspěvky

91 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
Reklama
Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem


Nemáte účet?

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.